Vzpomínáme na Myšku
V prosinci 2010 nás po 12 letech opustila naše nejkrásnější a nejmilovanější kočička Myška. Odešla po krátké, ale bolestivé nemoci, kdy nám ji nezachránila ani operace. Rozhodli jsme se tedy ukončit její trápení, i když to rozhodnutí nás stále bolí. Jednou se ale potkáme za duhovým mostem... počkejte tam s Mikim na nás.
V jedné části věčnosti existuje místo,
kterému se říká Duhový most.
Když zemře zvíře, které žilo s někým v těsném a láskyplném
soužití, odebere se na tento Duhový most.
Je tam spousta místa a kopce a louky, na kterých si naši milí
přátelé mohou hrát a běhat tam spolu. O jídlo a pití není nouze,
celé dny tam svítí slunce a naši přátelé se tam cítí dobře a spokojeně.
Všechna zvířata, která byla někdy nemocná, jsou zdravá a silná,
přesně tak, jak si je my časem pamatujeme a vídáme je ve svých snech.
Jsou šťastná a mají všechno -- kromě jedné maličkosti.
Postrádají někoho určitého, někoho, koho nechali na zemi.
Všechna si hrají a běhají, až jednoho dne jedno z nich zpozorní,
přeruší hry a zadívá se do dálky. Oči se mu rozšíří,
tělo se celé rozechvěje, nastraží uši.
Najednou se oddělí od skupinky, rozběhne se přes planiny, nohy
ho nesou rychleji a rychleji....
Ještě jsi jenom jako bod v nekonečnu, jakmile se však setkáte,
vaše radost ze shledání nemá konce. Hladíš milovanou hlavu,
podíváš se zase znovu do očí svému příteli, kterého jsi už dlouho neviděl,
kterého jsi ale nikdy neztratil ze svého srdce.
Pak spolu přejdete přes Duhový most.
Navždycky spolu ...
